Slyšte pYíbh dávný, lidským knihám skrytý
PYíbh, který podnes žije v lesním pYítmí
V pYítmí zašlých pšin, v dechu lesních síní
Vepsán v koYe dubo, jež je vrn stíní
Šeptají ho bsi v lon novoluní
Odráží se v o
ích skrytých
irých toní

U Zeleného hvozdu kováY zvaný Jasmuz žil
StáYí už ho dohnalo, však neubralo sil
Bílé vlasy do copu a vrásky do tváYe
A v roklích tch vrásek vryta moudrost kováYe:

ZáY stYídá stín, záY dá oživnout novému
Stín stYídá záY, stín dá nový tvar živému
V lesích I've zdech kovárny
Tentýž zákon, tentýž mocný sen
I kmen musí zimou kalen být
Má-li zjara rozkvést posílen
KováY zná kolobh nejstarší
Když
epel, podkovu z ohn vynáší
Plameny ve výhni, v oblacích
Kladivo rozvíYí jisker žhavý sníh
Nezapomnl nikdy Jasmuz, na
je tYeba dbát
Poklonit se mocnostem, jež stYeží lesní Yád
Poklonit se stromom, jejichž dYevem zatápl
Dkoval za byliny I med divokých v
el
KováY zná kolobh nejstarší
Když
epel, podkovu z ohn vynáší
Plameny ve výhni, v oblacích
Kladivo rozvíYí jisker žhavý sníh
Zrod, zmar, vzdor, smír
Mráz, žár
Dary noci, dary slunce
Dub, me
, buk, štít
Jilm, zbroj
Splyne s mízou kolobhu
Lesy pamatují, kdo s úctou jimi šel
Lesy pamatován ten, kdo nezapomnl
Zrod, zmar
Vzdor, smír
Mráz, žár
Dary noci, dary slunce
Dub, me

Buk, štít
Jilm, zbroj
Splyne s mízou kolobhu
Zrod, zmar
Vzdor, smír
Mráz, žár
Dary noci, dary slunce
Pravdu,
est
Moudrost, sílu
V tichu slují
Lesy v
n pamatuj