[Well]
Pohled, jak se drolí lidské království
Zvony bílých kostelu naposledy zní
VeÞe si zoufají, cas se mení v prach
Vecne ale Úumí vítr v mocných korunách
Kde proudí míza carovná
Tam moudrý poutník rozjímá
Ve stínu starých dubu, kde se kríÞí cesty vlku
Ve stínu starých dubu, tam slyÚím hymny lesu
Písne o dávných bojích, o noci a o cistote
Ve stínu starých dubu nepohasnou naÚe ohne
Pohled, jak se ztrácí, co silným se být zdá
Vzácný kov náhrobku v bouri oprýská
Jejich pyÚné nápisy déÚt roznese
O pravé sláve zpívají si stromy po lese
Kosti pravých hrdinu
Prikryje zlato podzimu