dvere do pokoje
nikdo uz neprijde
vecece na stole
vterina bez konce
uz se bavim jen
se svoji stolni lampou
poslednim zdrojem
svetla
je zhava jako ja
uz se smeju jen
kdyz vedem tezke bitvy
spolecne s otvirakem
skrze rez zuby se zubi
skripe to
skripe to
jako kdyz se smeju ja
na stene hodiny
davno cas nemeri
svetlo nebo tma
na tom uz nezalezi
na stene hodiny
davno cas nemeri
svetlo nebo tma
na tom uz nezalezi
uz se toulam jen
ve svoji hlave
nebo jen tak
pokojem
uz se vracim jen
do svoji hlavy
nebo jen tak
dvere do pokoje jsou otevrene dokoran
nikdo uz neprijde nezbude nez usnout sam
vecere na stole za chvili bude studena
vterina bez konce za oknem vesmir v tele se duse rozpina